Elizabeth

19. srpna 2008 v 16:46 | Vrabčák
Elizabeth
Chtěla se smát.Chtěla dát světu najevo,že umí být šťastná.Nedokázala to.Cukala koutky úst,ale nemohla vykouzlit ani trochu toho zázračného gesta.
Houpala se na židli a oči měla zavřené.Snažila se sebevíc,ale nešlo to!
Krásné myšlenky jakoby vylétli z okna,které dávalo prostor čistému vánku zvenčí,který foukal její zkřivenou tvář.Po šťastných vzpomínkách zbyl jen prach.Snůška lží a podvodů se jí honila hlavou.
Proklínala den,kdy šla do toho domu!Litovala toho,už od první chvíle,co tam přišla.Ten pach,co jí bodl do nosu nesnášela.Smrděly tam peníze a lži.
Lidé byli nepřívětiví a od začátku se k ní chovali jak ke zvířeti.
Proklínala hodinu,kdy se dozvěděla,že jí vlastní otec prodal.
Proklínala minutu,kdy se před ní zjevil chlupatej chlap a hnusně se na ni usmál.Páchlo mu z pusy a na první pohled bylo vidět,že to co chce taky dostane.
Proklínala vteřinu,kdy z ní svlékl šaty a ona se nemohla bránit.
Proklínala celý svůj zatracený život.Život bezmoci a strachu.
Nikdy se od té doby neusmála.Pamatovala si na maminku,která ji jednou objala,a řekla,že ji uchrání.Že ji nikomu nedá!!!Tak proč tu teď nestojí při ní a neobejme ji?Proč šla za tím andělem,který ji podal ruku?
Tyhle vzpomínky se jí z hlavy nesmazaly.Chtěla strašně moc,ale pořád viděla ten mámy pohled.Ona to musí zvládnout!Musí!Chce ukázat světu,že není slabá.
Zavrzaly dveře.Přišel zákazník…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama