Zlomené srdce

19. srpna 2008 v 17:04 | Vrabčák
Zlomené srdce
Podala jsem si inzerát do rádia, protože jsem chtěla poznat někoho nového nebo se i seznámit. Ozval se mi Jakub. Psali jsme si nádherné a dlouhé SMS. Po několika týdnech jsme se konečně setkali. Domluvili jsme se, že přijedu k nim. Zašli jsme do jedné hospody, kde mě seznámil se svými kamarády. Najednou slyším: "Kdo to je a co tu dělá?" Otočila jsem se ke stolu a v tu chvíli jsem nevěděla, co říct, páč naproti mně seděl nádherný kluk. Jmenoval se Roman. Popovídali jsme si, něco popili a já pak musela jet domů. Přišla jsem na zastávku, kde bylo hafo lidí a mezi nima i moje spolužačka Katka, mimochodem i Romanova sestra. Přiběhla jsem za ní a začala jí vykládat o tom, jak úžasnýho má bráchu. Další den ve škole mi Katka řekla, že Roman chce moji fotku a že mě bude čekat na autobusovém nádraží. Hned, jak přijel bus ze školy, namířila jsem si to na nástupiště, kde mě čekal Roman. Vyměnili jsme si fotky, povykládali si, a pak odjeli domů. Tak to chodilo týden co týden. Roman se mi strašně zalíbil. A po večerech mi volal. Naše přátelství přerostlo ve vážný vztah. Bylo mi s ním krásně. Je to nádherný, když se člověk zamiluje. Postupem času se mi Roman začal zdát nějaký divný, ale nevěnovala jsem tomu velkou pozornost. Jednou mi napsal SMS, že se mnou chce mluvit a že mám přijít na zastávku. Vůbec jsem netušila, co mi chce. Řekl mi, že chce čas, že toho má teď moc. Tehdy si dělal řidičák a učil se na závěrečný zkoušky. Tak jsem mu ten čas dala, chtěla jsem být tolerantní. Ale když kluk řekne, že chce čas, je něco v nepořádku. Pořád jsem čekala na to, že se mi ozve. Ale on nic. Když jsem mu napsala, neodepisoval. Prostě se mi vůbec neozýval. Hodně mi v té době pomohly moje spolužačky, které mě vyloženě dokopaly k tomu, abych mu napsala, že je konec a že na něj nebudu čekat. Musím se přiznat, že to pro mě nebylo lehké. Ale já to udělat musela, protože jinak bych se pořád trápila. Doteďka nevím, proč to udělal. Náš vztah trval šest měsíců. A mně trvalo dva měsíce, než jsem se dostala z toho nejhoršího. Ale pořád doufám, že si uvědomí, co měl, a že se ke mně vrátí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama