Wanastovy Vjeci

13. září 2008 v 10:28 | Vrabčák
Otevřená zlomenina srdečního svalu
Jsem jako vítr kterej sfoukne pírko ze tvejch dlaní,
špínu jedný noci, jako hygiena ranní,
velká voda slzí, který spláchnou noční hříchy,
tamburiny zvoní k operaci míchy
narovnám ti páteř, poškrábu ti záda,
pofoukám ti srdce, zrada kamaráda
lásky účel světí prostředky a smetí,
špínu jedný noci, který neuletíš
otevřená zlomenina srdečního svalu,
trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
vypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře,
neumírej děvče moje chci ti říct že:

R: Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám,
který svítily z tvejch očí dřív než červotoči
se do tvýho srdce daj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám,
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou,
už asi nedoufám.
2. Pláčem solíš otevřený rány co se hojí,
tvoji krev i tělo příjímám pod obojí
stejný lidi se soumrakem mají stejný stíny,
zmizelas jak před přízrakem, padám do hlubiny
tvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem,
koukám na tu krásu a nechápu to mozkem
to co jsi mi dala já nikomu už nedám,
tak mi řekni má opičko proč tě marně hledám
otevřená zlomenina srdečního svalu,
trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
vypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře,
neumírej děvče moje chci ti říct, že:
R: Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám,
který svítily z tvejch očí dřív než červotoči
se do tvýho srdce daj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám,
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou,
už asi nedoufám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama