Lásce zvoní na poplach 20

21. února 2009 v 17:28 | Sobisek
Jsem šťastná že je u mě.Líbám ho a hladím.Jeho tělo je pro mě prostě magnetem.Angažuju se co nejvíc.Společně padneme na postel.Moje tělo se mu odevzdává.Líbá mě a oplácí mi stejnou mincí.Mám strašnou radost teď už je můj.Pozdě v noci odchází a mě je nádherně blaze.Nádobí nechávám na ráno.Jen mě mrzí že musel domů a nepřespal tu.

Ještě se courám městem a mám výčitky.Domu jdu pěšky.Kašlu na autobus.Potřebuju se vzpamatovat mám těch ženskejch plný zuby.Aspoň je mi už jasný že Bejbina je prioritní.sex s touhle byl nudnej
a ještě měla blbí keci.Znovu si přečtu esemesku ve které je mi sděleno že teď si nemůžu přijet pro Míšu.Je mi na nic.Doma je zase studeno a prázdno.Od počítače vezmu králika.Krásně dětsky voní.Hned mi nabíhá vzpomínka jak jsem kdysi přicházel domu.
,,tatíí." Křičela Míša a po doma pobíhala jen kalhotkách.Skočila po mě a plácla mi na oblek lízatko.Jsem srab.Chce se mi brečet.Svlíknu se a pak jako malej kluk usnu i s králíkem.

Ála zatáhne školu a já mám chuť taky.Nicméně na konec do školy jdu.Michala ani nepotkám a je mi dobře když ho nevidím.Ozve se až třetí hodinu.Do té doby jsem jako na trní.
,,Ahoj miláčku odpoledne se stav a dávej pozor." To určitě.V žádném případě tam nepůjdu.Jsem pevně rozhodnutá až do páté hodiny.Už čekám až se škola vylidní.Dojdu tam.Ano půjdu a oficiálně řeknu že je konec.Tohle je tenkej led navic chodi si po večeřích stou starou fuchtlej dost.

Je mi jasné že přijde a tak raději ještě zatáhnu závěsy.pro jistotu ještě trochu porovnám věci na stole.Když se ozve klepání.Jdu otevřít připraven přepadnout ji.Ovšem za dveřma je Olga.
,,Ahoj Míšo." Líbne mě. V duchu se ježim a maskuju zklamání.
,,potřebuješ něco?" Začínám bejt vzteklej jako pes.A přesto dělám přívětivýho pitomce.
,,Můžu dál?"
,,Jasně pojď."
,,Proč máš zatažený závěsy."
,,Čekal jsem že přijdeš." Pohotově zalžu a snažim se smířit stím co je.Nevěřícně nakloní hlavu.
,,ne boleli mě oči víš." zakamufluju to.Jsem nadšen svým pohotovým lhaním které mi prochází.Sama se ke mě přitiskne.Od rána nemyslim na nic jiného než na sex.Jenže chtěl sem se svoji bejbinkou.Něžně mě líbá a hladí nepříjemně to lechtá a já se zatím snažím dobývat její sukni.Když už chci rozepnout sukni tak se zarazí.
,,tady ne Míšo."
,,Ale jo." Přesvědčuju ji nucen svým chtíčem.

Zaklepu a rychle vklouznu za dveře.Zaskočeně zamžikám.
,,Dobrý den."
,,Dobrý den potřebujete něco slečno?" během toho co se mě zaskočeně ptá vymázne Vodecká.Dopíná si halenku a zdrhá.Stojím jako sloup.Michal jako skoro po každé jde rychle zamknout.
,,To nemusíš." Otočím se.
,,jsem na odchodu." Zdůrazním.
,,Bejbinko promiň." Vezme mi hlavu do dlaní.
,,prominu neboj." Sakra už mu zase podléhám.
,,Michale je konec."
,,Nechápeš to vecpala se mi sem."
,,To není kvůli tomu."
,,tak proč sakra?" Hladí mi vlasy.
,,nepatříme k sobě."
,,Co to je za keci?" Stojím tam jako utrápené zvířátko.
,,To ti někdo poradil nebo si na to přišla sama?" Rozčiluje se.Pustí mě a divoce rozhazuje rukama.
,,Dost." okřiknu ho.Slzy se mi valí jako hrachy po tváři.
,,Bejbino." Snaží se smířlivě a chytá mi slzy prstem.
,,je konec procedim."
,,miluj mě."
,,Naposledy." Dodá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama