Lásce zvoní na poplach 24

21. února 2009 v 17:32 | Sobisek
Celý den trávím ve zverimexu.Obchudek je dost útulný.Učím se na kase pak dál rybičky a jejich nazvy normálně i latinsky.Z vlastností rybiček už mám pak hlavu jako pátrací balon.
,,Tak ještě rozdělení krmiv podle druhů a kvality." Vedoucí mi vše trpělivě vysvětluje.Obchůdek je menší za to působí moc utulně a hezky.Pultík z lakovaného dřeva podtrháva moderní desing celého obchodu.Večer na intru zastihnu Álu jak spí.Dojde mi že něco není v pořádku.Na stolku leží spousty posmrkaných kapesníků.Chci se přečesat rozpustím si vlasy.Když sahám do poličky pro hřeben vyklouzne mi.Rána a praští o noční stolek.
Álu to samozřejmně vzbudí.Ošije se.Líně se protáhne.
,,Čau ..co tu vyvádíš?"
,,Ahoj promiň spadlo mi to." Zvednu hřeben a zamávu snim.Raději se na nic neptám.Když už večer ležíme v posteli rozmluví se sama.
,,Chjo štve mě Tomáš víš."
,,Nějak brzo ne?"
,,Asi je nemocnej."
,,Jak nemocnej?" Optám se se zájmem a sednu si.
,,No hlavně si stím nechce dojít k doktorovi."
,,A příznaky?"
,,No třeba dva dny vůbec nespí a nejí a pak zase třeba spí vzbudí se a vyjí celou ledničku a navíc ma kupu modřin na rukách a nohách."
,,To je divný."
,,Nepopral se třeba někde?"
,,To je možný."
,,Třeba to je jen změnou počasí." Uklidňuju ji.

Z Michalových zpráv je mi zle.Je to jasný je v tom určitě ta z éčka.Budeš mít peklo holčičko pomyslím si.Vztekám se a snažím se uklidnit vanou.Teda jestli v tom fakt je tak to ji zvoní na poplach.Když se mi to v hlavě rozleží stejně mu odepíšu.
,,Kdykoliv budeš potřebovat máš ve mě oporu pa." Vycvakam a nakonec jsem spokojena stím jak jsem se stím vyrovnala.Zítra za ním zajdu a předvedu se mu v trochu jiném světle.Na ráno si vyhledám své nejlepší prádlo.Tím ho dostanu teda doufám.Ve škole je celkem frmol.

Už od rána jsem ten koupenej leknín asi desetkrát.Koukám jak se lesknou zabroušené špičky a odráží se blýskavé barvy.Sakra koušu si nehty jak malej kluk.Už vím že chci bejbinu zpátky.Chci za každou cenu.

Zaklepu na Michalovu kancelář.
,,Můžu?"
,,Pojďte." Pokyne mi.Sednu si k němu blíž.Pohladím ho po ruce a všimnu si malé krabičky na stole.
,,Co je to ukážu."
,,Nic." Odstrčí mi ruku kterou ho hladím a krabičku uklidí do stolu.Využiju situace a sednu si mu na klín.
,,Miško pojď se milovat."
,,Řekl jsem ti přece že je konec."
,,Moc přesvědčivě to nezní." Řeknu svůdně a přejedu mu po strništi na jeho tváři až to zapraská.
,,Dost." Sundá mě z klínu.
,,Běž prosím." Vyhodí mě.Slzy se mi valí do očí.Slzy mi kanou a já se to snažím maskovat.Zavřu se do sborovny a jakože naléhavě opravuju písemky.

Zase složím hlavu do rukou.To je jako zlej sen.Pevně rozhodnutej čekám před školou že ji dneska vystopuju a odchytnu i kdyby na ni čekal ten frajer.Kupodivu nečeká.Jde ze školy přes celé město.
,,Chceš vzít?" Přibrzdím se staženým okýnkem u chodníku.
,,Ne děkuji vám." odpoví chladně.Tohle mi dělá naschvál.Zaleze do zverimexu.Nejdřív bych ji vzteky sežral ale na konec se seberu a jedu domu.

Ve zverimexu jsem poprvé sama.Vedoucí tu na mě počkal a odešel.Celkem bych řekla že mi to jde a baví mě to.Nakrmím nejdřív zvířata a pak rybičky.Králíci pravidelně posunují čumáčky a když jim dám směs začnou hupskat.Rybičky si stále ještě opakuji blbě se mi rozeznavají samci a samičky u některých druhů.
,,Vrať se mi bejbinko." Přijde mi smska.Zprávu ignoruji.Miluji ho ale tohle je tenký led.
,,Stavíš se pro mě před pátou?" Vycvakám zprávu Milanoj.Neodepíše.Ale když zamykám obchod vidím ho jak přichází.Dee se ke mě rozbehne.Chvíli poskakuje a pak začne čenichat ke dveřím.
,,Ahoj."
,,čau." Pozdravíme se.
,,Nezajdem na medovník?" Navrhnu.
,,Ty máš ale podezřele dobrý nápady." Popojdeme kousek dál do kavarny.Milanoj svěřím i to co mi řekla Ála.
,,No to byl můj spolužák na základce."
,,No právě Ála se sním dala dohromady."
,,Tak to ji varuj je to hajzl feťáckej."
,,Jak to víš?" Ptám se se zájmem.
,,Táta tu jeho partičku vyšetřoval nedávno."
,,Cože?"
,,No něco ukradli a našli u nich drogy."
,,Myslíš že něco bere?"
,,Stopro ty ztoho vyvázli jen díky čekání na povolení k domovní prohlídce." Po tomhle mi nezbývá nic jiného než polknout na prázdno.
,,To je teda mazec." Okomentuju to a ukrojim medovnik vidličkou.

,,Můžeš mi aspoň odepsat." Vycvakám zprávu.Míšu už dneska odvážím domů.Už když odjíždíme cítím jak se nebudu chtít vrátit.Sám a do prázdného bytu.Horší kombinace snad není.A ještě k tomu bejbina stále neodepisuje.Když se vrátím domů ve schránce najdu dopis.Ani ho neotevřu.Je mi jasné že je to jen další stání u soudu.Alespoň si pustím motýla jak řiká Míša.
,,Můj vlastní anděl mě kazí včera mi připálil dneska mě opil neež jsme se oblékli byli jsme nazí.Z anděla se stal motýl." Ležím na gauči a je mi všeechno jedno.V klidu si zapálím cigaretu.Nic.Prostě nic jen tak nicotně ležím a kouřím.Jediné co je mi tu na víc je svědomí.Mé chyby mi dochází více než předtím.To za co jsem se obdivoval předtím se teď nenávidím.Jsem idiot uvědomím si.Před očima se mi míhájí obrázky.Třeba jak jsem snobsky hodil bejbině vizitky.Jak jsem si proplouval mezi Olgou a Káčou.Kroutím hlavou nad svou blbostí.A teď?Teď jsem loď co hledá přístav.Ten správnej sem sice našel ale.Dopíjím víno co bylo načnuté v lednici.To jsem dopadl.Přirovnávám se k lodi co hledá přístav ale co zní to líp než když řeknu že sem prostě kurva.A Olga?To byla jen šukna bez mozku jen se mi nutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama