Lásce zvoní na poplach 30

21. února 2009 v 17:35 | Sobisek
Kouknu na Míšu.
,,Ještě ne co je tohle za rybu?"
,,To jsou neonky."
,,Jéé želvy." A už se krčí u malého akvárka.
,,Tak už pojedem." Domlouvá ji Michal.
,,Koukej." Odvedu ji ke kleci s korelou a zapískám.
,,Pepiku." Korela zapíská nazpátek.
,,Jééé." Míša je nadšená zvířaty. Potom Michal vybral luxusní restauraci.Vejdeme a usadíme se.Míša se hned optá.
,,Jak si ho to naučila?"
,,Pořád mu to opakuju a prostě jedno to zapískal sám."
,,Dost už o zverimexu." Přeruší nás Michal.
,,Co si dáte holky?"
,,Já pohár." Hlásí Míša.
,,Nebo smažák co?" Zasměje se ji Michal.
,,Ona si ho dává vždycky."Vysvětluje mi Michal.
,,No a co já ho taky miluju." Ohradím se za ni.
,,Musím si odskočit." Zvednu se od stolu.Cestou zpátky z toalet zahlédnu Vodeckou.Zatrne mi a ona mě zpozoruje.Mizím k našemu stolu.Žaludek se mi sevřel a cítím jak blednu.
,,Stalo se něco?" Nakloní se ke mě Michal.Nejspíš se střetnou jejich pohledy za mími zády.Cítím totiž jak ztuhne.Chytne mě za ruku.
,,Jen klid." Zašeptá.
,,Co si dáte vy?" Přeruší nás Míša.
,,Já si dám čínu s rýží." Zareaguju pohotově.
,,Já chci pohár."
,,Ty budeš večeřet pohár?" Optá se Michal.
,,Proč ne?" šklebí se.
,,Tak si dej ještě aspoň salát ne?"
Číšník nás obslouží.Řekla bych že Míša chápe ještě rychlejc než bych čekala.Proč to říkám?Protože když jsme odcházeli z restaurace chytí Michala za ruku.
,,Jsem ráda že nejseš sám." Ač už je velká drží se ho za ruku a cítím že mají moc pěkný vztah.

Málem se složim když se nám cpe Míša do postele.
,,Nebudeš spát v obýváku?" Zeptám se s nadějí že zůstanu s bejbinou sám.Zachmuří se.
,,Vždyť tu spím vždycky." Rozběhne se a skočí do postele.Bejbina přijde ze sprchy v ručníku.
,,Míšo zapomněla jsem si něco na spaní." Prosí mě a já jsem najednou u vytržení.Má vyčesaný hladký drdůlek ze kterého ji trčí pár pramenů.Ručník je ji nebezpečně krátký.Konečně ze skříně vytahuju tričko.
,,Že můžu spát sváma?" Zeptá se ji Míša.Mimikou tváře bejbině značím že ne.Ona se jen uculí a řekne.
,,Jasně."
,,Mohli bysme si ještě něco zahrát." Zareaguje.
,,No tak já se oblíknu jo." Míša vyletí z postele pro nějakou hru.Marně doufám že budeme hrát v obýváku a Míša tam usne.Já jsem příšerně utahanej takže ten kdo usne v obýváku jsem já.

S Míšou hrajeme karty prší.Michal už přestal hrát a usnul mi na klíně.Když Míša odnáší karty je už skoro jedenáct.Michala lechtám na krku a jedu k uchu.Jen se ošije a ještě víc se na mě uvelebí.
,,Vstávej." Šeptám mu.Až po chvíli se mlčky zvedne.Chvíli sedí a já jdu do ložnice.Míša už leží a snad během minuty spokojeně oddychuje.Tenhle den se mi moc líbil.Když vidím ten dětský obličej zmocní se mě pocit něžnosti.Lehce ji pohladím po vlasech abych ji nevzbudila.
,,Bože jak mě se chce spát." Přijde do dveří Michal a zívá na celé kolo.
,,Pst." Ztiším ho a Míše přitáhnu peřinu ke krku.Michal se skoro rozsvítí.
,,Nepůjem do obýváku?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama