Lásce zvoní na poplach 7

21. února 2009 v 17:21 | Sobisek
U školy míjím několik kouřících spolužáků.Jsem i celkem vděčná když mě někdo pozdraví.Na rohu stojí Janda a hádá se stou krásnou ženou co jsem ho sní potkala včera.
,,Co si myslíš neuvaříš a já abych jezdil ještě tam."
,,No ty máš tak co říkat ani korunu mi nedáš a jsi tu furt." ,,Dojedu tam už vypadni." Zaslechla jsem kousek hovoru a doteklo mi že je to asi jeho žena.S kamennou tváří jsem vešla do třídy.Zrovna se hrabu v tašce když do třídy přijde učitelka.
,,Nezapomeňte na ty učebnice jsou v ředitelně a doufám že máte všichni peníze." Učitelka stojí a hrabe se ve štose který drží v ruce.
,,Jo a vyřiďte to i ostatním." Teprve teď jsem se na ni podívala a uvědomím si ,,do háje." Pomalu a líně se zvednu ze židle a courám se chodbou až ke kabinetu třídní.Lehce jsem zaklepala.
,,Do-dobrý den." Koktám a cítím jak mi tváře hoří červení. ,,Já bych se chtěla o-mluvit."Soukám ze sebe omluvu a učitelka nechápavě zvedne obočí.Částečně mám co dělat abych se nesmála. ,,Já jsem si zapomněla všechno."
Učitelce začali cukat koutky za to mě už do smíchu nebylo.
,,Tak to seš hodná žes přišla." Praví teď už se zřetelným úsměvem.
,,Máš aspoň peníze na ty knížky?"
,,To jo." Zazubím se.
,,Tak běž." Pobídne mě s usměvem.U ředitelny je fronta a já přešlapuju jako na trní.Poprvé budu muset zpříma pohlednout na Jandu.Už jsem druhá a cítím jak mě zahlédl přes rameno Marceli.Střetneme se očima a mě se sevře žaludek.
,,Do-Dobrý den." Vykoktávám ještě hůř než před chvílí u učitelky.Podávám mu peníze do ruky a nešikovně se vykutálí kovová padesátka.Halasně poskakuje po stole a pak se točí na stole.Oba automaticky zareagujeme a snažíme se ji chytit.Moje ruce ji přiklapnou a a on svě přiklapne na moje.Hladce po nich sklouzne a otočí se aby mi podal učebnice.Stoupnu si opodál a listuji učebnicí a zkoumám o kolik je obsah jiný než u předešlé.
,,Chci vám jen říct že zítra přinesete každý 200 korun kolegyně Havrdová chce také jiné učebnice na právo."
Marcela s holkama zahučí.
,,Furt vyhazujeme za učebnice."
,,Jo to je strašný." Přidává se k Marcele i Veronika.Zrovna cpu učebnice do tašky když mě osloví učitelka.
,,Katko mohla bys ty peníze vybrat?"
,,Ano určitě." Přitakám co nejzodpovědněji.
,,Tady se dohodni s panem Jandou že přijdeš až to budeš mít aby to objednal." Stála jsem jako opařená.učitelka už mizela ve shonu když se ještě naposled otočila a křikla.
,,Pak je u něj vyzvedneš." Načež sem si na sucho polkla.Vidím učitelku jak mizí v davu spolužáků a mě buší srdce víc než obvykle.Ve třídě sedím jako oukrop a rozmýšlím si jak u Jandy budu co nejkratší čas.Najednou vletí do třídy Marcela.
,,Holky držte se příští tejden možná pojedeme na třídeňák." Lenka se v lavici kysele zatváří.
,,Co je na tom úžasného?"
,,Třeba to že pojedou prváci a možná i Janda." Marcela se lehce kulišácky ušklibne a já musim ač nerada přiznat že ji to sluší.
,,to je fakt úžasný." Přitakávám v duchu Lence.Už te´d vím že nepojedu.Zrovna zírám z okna když vejde do třídy zástupce.Cítím jak se zasekl ve dveřích.
,,Kdo tu vybírá na ty učebnice?" Při téhle otázce sebou prudce trhnu a otočím se.
,,Já." hlesnu aniž bych opouštěla svoji lavici.
,,Pojď semnou." Odvolá mě ze třídy za dveře.
,,Vy jedete příští týden na výlet."Jen stojím a uvědomim si že vypadam a čumim jako tele a kývu.
,,Potřebuju jméno a telefonní číslo." Nechápavě jsem pohodila hlavou.
,,Na co?" Podivila jsem se.
,,Až přijdou ty učebnice všechny vás obvolám ať vás nemusim nahánět a přijdete si pro ně." Pravil rozhodně.
Poprvé si uvědomuju jak moc se mi ten chlap líbí.Jeho oholená tvář do hladka a troška vrásek pusobí jako přitažlivej koktejl.A já se musim napít.Vrať se na zem okřiknu se v duchu.Diktuju jmeno a číslo po čísle a stále si ho prohlížim.Úsměv mu hraje na rtech a jeho stříbrná kravata mě zaujme.Jistě mu ji vybrala jeho žena pomyslela jsem si.Automaticky se mi vybavila blonďatá dlouhovláska.
,,Tak mám to díky já se pak ozvu." Odchází a zapluje do vedlejší třídy.Ještě chvilku stojím na chodbě jako tele a potom vlezu k nám do třidy.Učitelka mi pokyne rukou spíše jakoby mávne a řekne. ,,Já vím."Když si sedám útočí na mě otázkou.
,,Katko pojedeš snámi na ten výlet?" V jejích očích čtu trošku rozkaz.
,,Asi ne." Krčím rameny.
,,Přišla bys na jiné myšlenky."
,,Ještě si to rozmyslím." Snažím se ji dát odpověď která ji uspokojí a přitom mě k ničemu neváže.Ikdyž teda v duchu vím že nepojedu.Po škole jsem se stavila u Milana.Nechala jsem tam ráno tašku i s věcma.Strčil mi ji mezi dveřma a společně jsme scházeli schody dolů.
,,Se mi tam nechce."
,,Ale noták." Konejším ho.
,,Máš novej účes?"
,,Čeho si ty nevšimneš."Pochválím ho.Sedá do svého sportovního forda černé lesknoucí se barvy.
,,Chceš hodit na intr?"
,,Ne já dojdu."
,,Se měj." vykoukne ještě naposled za auta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama