Na život se vsází vše 13

21. února 2009 v 17:12 | Sobisek
Mačkáme se k sobě jakoby to bylo naposled.
,,Nechci aby to takhle skončilo mám tě rád." Procitne.
,,Já tebe taky a moc."
,,Nechci tě ztratit budeš mi psát?" Hladí mě po vlasech a snaží se ze mě vymámit slib.
,,Určitě." Potvrdím a trochu mi ujíždí slzy po tváři.
,,Jsem blbej chtěl jsem tě poškádlit a chtěl jsem abys mě měla ráda." Kouká kamsi do moře a vylejvá si srdíčko.
To slyším poprvé něco takového.Nikdy se mi chlap takhle nesvěřil.Cítím jak je inteligentní jak mě přitahuje jak je krásný a přesto mu nechci říct co k němu cítím.U nás jsem si té bolesti protrpěla dost.A teď to vypadá že je to tu zas.
,,Sakra tak mi na to něco řekni." Čílí se.A teď si připadám jako když se v těle jednoho ztěch kluků co mi doma ubližili.Tvářim se nezůčastněně.Proč vlastně?To je jasný nechci si nechat znovu ublížit.Michalis se opře o zídku opodál pod stromy.Založí si ruce a čeká co ze mě vypadne.
,,Víš tohle je těžký." Začnu.
,,Co je na tom těžkýho sakra." Zlobí se.
,,Všechno myslíš že přijdeš popleteš mi hlavu najednou chceš jet domu protože maminka zapíská a mě tu necháš."
,,Jsem debil jistě.Ty to nechápeš." Řekne zklamaně.
,,Já vím jsem taky uplnej debil." Dojdu k němu a obejmu ho.Přijme mě do své náruče.Až se zachvěju.
,,Pojď vyřešíme to někde v klidu." Chytne mě za ruku a vede a ani snad neví kam.Pomalu už se stmívá.
,,Můžu k tobě nahoru?"
,,Jasně pojď ale nejdřiv kouknu jestli není někdo na chodbě." Aha v restauraci dole leští sklenice paní domací.Když vejdu uvidí Michalise letmo ve dveřích.Něco křičí a máchá vesele rukama.Jde to hladce ještě hho sem naláká.Koukám jak spadlá z větve.
,,Jsem ti řikal že mě si nikdo nedovolí vyhodit."
,,No jo."
,,Táta je tu váženej."
,,Jsem si všimla." Řeknu když stoupám po schodech.Odemknu dveře a on mě chytí za zadek.Jemně mě pohladí.
,,Kdybys to tak věděla jak tě mám rád." Plácne mě a usměje se.Zvednu oči v sloup a u dveří se otočim.Potom rychle zareaguji a chci ho vystrčit ze dveří tak se o ně pereme a děláme blbosti.
,,Na to nemáš sílu." Komentuje moji snahu vytlačit ho.
,,Myslíš." Nakloním se že mu chci dát pusu.Situace se sklidní a když už nastavuje svou pusu vystrčim ho a zabouchnu dveře.
,,Vyhrála." Křičím na celé kolo.Nic se neozývá to je divné.Otevřu dveře a Michalis na mě bafne a natlačí mě dovnitř a sápe se mi pod tričko.Pod jeho doteky málem kolabuju.Tolik jsem si to přála.Vydechuju a cítím že mi kolena povolují.Stále ho bolí ty žebra ale celkem stim bojuje.Přetáhne mi tričko přes hlavu.Už se celá klepu vzrušením.On jena tom podobně.Jezdím mu rukama po bříšku až na záda.Zmítá se a napíná vzrušením.Pomalu klesáme k posteli.Usykne bolestí.
,,Promiň." Zašeptám a on mě místo odpovědi prudce líbá.Motá se mi hlava ztrácím orientaci.Rvu z něj kalhoty a jeho opálenou kůži tisknu co nejvíc k sobě.Otírám se o něj a užívám si jeho zrychleného dechu který mě vzrušuje.Dýchá přerývavě a chtivě mě hladí.Uplně se na něj klepu.Cítím jak mu tvrdne a tlačí se mi do stehna.Vydechne mi do ucha.
,,Chci tě."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama