Zbylé naděje 7

21. února 2009 v 17:40 | Sobisek
Otočím se a stojí u mě asi šestnáctiletá blondýnka.Je hubeňoučká a taková pobledlá. ,,Dík." Usměju se na ni.
,,Baví tě to?" Optá se mě.
,,Dělám to jen z nudy." Odpovím.
,,Nechceš donést čaj?" Nabídne mi ochotně a sdílím její sympatie.Jsem z ni malinko zaskočena ale hlavou na stranu a s usmevem kyvnu že jo.Pomalu vezmu výkres a tužky nastrkám zpátky do penálu.Jdu si sednout na schody a čekám až přijde.Podá mi hrníček a sedne si ke mě. ,,Odkud jsi?" Zeptá se směle a já odpovím.Celkem dobře si sní začnu povídat.Při tom sleduji dění po zahradě.Lída s Věrou hrajou pinpong.Lukáš něco čte.A je zde ještě pár mladých maminek s dětmy.Občas si napíšu s Danielem.Je uplně super a má skoro stejne pocity jako ja tady.Večer dostanem k jidlu banán a puding.Banán sním a puding strčim Lukášoj.Ten z celé večeře dělá estrádu a baští jeden puding za druhym.Nesmí se to a tak mám strach aby mi na to nepřišli že jsem mu to dala.Jeden z těch nových kluků bydlí o pokoj vedle.Když ho potkám na chodbě tváří se arogantně.Koukne na mě s opovržením.Já se loudám do sprchy a on do pokoje.Kretén.Pomyslím si.Když se sprchuju okřiknu v duchu sama sebe.Vždyť je tu první den.A takový pohled jsme tu první den měli vlastně všichni.Usínám s Danielem.Píše mi krásné esemesky a píšeme si až do jedné do rána.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama